7 největších mýtů o hubnutí

1. Při hubnutí záleží pouze na kaloriích
2. Je třeba držet půsty a detoxikovat
3. Nízkokalorická strava je nejlepší způsob, jak zhubnout
4. Hubenost rovná se zdraví
5. Sledování kalorií a maker je pro hubnutí nezbytné
6. Poruchy příjmu potravy se týkají pouze žen
7. Pokud chceš zhubnout, musíš jíst jen malé porce jídla
8. Jak na zdravý životní styl, který funguje

Hubnutí se často redukuje jen na číslo na váze. Jenže ve skutečnosti je to jen malý výřez z mnohem širšího obrazu zdravé výživy. Nejde jen o to, kolik toho sníme, ale co jíme, jak jíme a jak o jídle přemýšlíme. Pokud vás baví bořit zažité představy, doporučujeme navázat i článkem 7 největších mýtů o výživě, který ukazuje, proč jednoduchá řešení ve stravování většinou nefungují.

I přes to, že hubnutí souvisí s množstvím přijaté a vydané energie, není to jediný faktor, který ho ovlivňuje. Pokud spoléháte při redukci vaší hmotnosti pouze na příjem kalorií, je možné, že pro stromy nevidíte les. Uniká vám nemalé množství proměnných, které mohou někomu snižování hmotnosti značně ztrpčovat, i přes to, že je na nízkokalorické stravě. Například hormonální nerovnováha, která se často vyskytuje u lidí trpících nadváhou či podvýživou.

Důležitou roli hraje také celkový zdravotní stav. Nemoci štítné žlázy, mezi které patří i hypotyreóza, ve většině případů způsobují nekontrolovatelné přibírání, se kterým opravdu příjem kalorií nemá co dočinění. Také užívání určitých léků či genetické predispozice hrají svoji roli. Toto je ale pouze zlomek faktorů, které mohou, i přes přísnou dietu, některým lidem ztrátu hmotnosti ztěžovat.  

Koncept založený pouze na kalorickém deficitu navíc nezdůrazňuje udržitelnost a kvalitu stravy. Zatvrzelí zastánci metody „kalorie dovnitř, kalorie ven“ se soustředí především na kalorickou hodnotu potravin, jejich nutriční hodnotu ale opomíjejí. Nízkokalorické potraviny mají bohužel často také nízký obsah živin. K rýžovým chlebíčkům a vaječným bílkům proto přidejte i nutričně bohatší potraviny, například avokádo nebo oříškové máslo.

Pokud nejste velkými fanoušky alkoholu, tvrdých drog či opiátů, pak pravděpodobně detox opravdu nepotřebujete. Proč tedy tolik lidí drží půsty a používá „detoxikační“ kúry? 

Odpověď je jednoduchá. Pokud držíme několik dní půst, při němž pijeme pouze zeleninovou či ovocnou šťávu, glykogenové zásoby ve svalech se rychle vyčerpají, a my tak budeme vypadat hubenější. Ale není to tak jednoduché. S glykogenovými zásobami totiž z těla odešla i voda, která na ně byla navázaná. Pokud člověk přijde přibližně o 400 gramů zásob glykogenu a vody, která je na něj navázaná, může se jeho tělesná hmotnost snížit i o více než 1,5 kilogramu.

S takovým výsledkem marketingová oddělení prodávající detoxikační přípravek považují svou „očistu“ za velmi úspěšnou. Svět kolem nás je sice plný toxinů, ale krátkodobé snížení kalorického příjmu, například formou „očistného“ půstu, vede spíš k vyčerpání organismu a tím i k větší náchylnosti k nemocem.

Místo detoxu dopřejte tělu skutečnou výživu

Namísto půstů a „detoxikačních“ kúr dává větší smysl podpořit tělo kvalitní stravou. Játra i ledviny detoxikují samy – pokud mají dost energie a živin. Skvělou volbou jsou ořechy, semínka, lyofilizované ovoce nebo hořká čokoláda s vysokým obsahem kakaa, tedy potraviny, které nejsou nízkokalorické, ale nutričně hodnotné a přirozeně podporují zdraví. Protože cesta ke zdraví nevede přes hladovění, ale přes vyvážený jídelníček.

Pokud chcete jídelníček obohatit, mohou být zajímavým doplňkem i produkty se spirulinou nebo chlorellou – ne jako detox, ale jako součást vyvážené stravy, která tělu dodá živiny bez extrémů.

Snížení příjmu kalorií může skutečně podpořit hubnutí, ale konzumace příliš nízkého množství kalorií často vede k metabolickým adaptacím a dlouhodobým zdravotním následkům.

Přechod na nízkokalorickou dietu pravděpodobně krátkodobě podpoří rychlý úbytek hmotnosti. Dlouhodobé dodržování velmi nízkokalorických diet ovšem vede k opačnému efektu. Snížení rychlosti metabolismu, zvýšené pocity hladu a výkyvy hladiny hormonu sytosti. To vše významně ztěžuje dlouhodobé udržování stálé hmotnosti a vede k nechtěnému „jojo efektu“. Mnohé studie ukázaly, že nízkokalorické diety zřídka kdy uspějí v dlouhodobém intervalu udržování zdravé hmotnosti.

Podobně se na stravování dívá i Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a dlouhodobě udržitelný životní styl. Ve své praxi opakovaně upozorňuje, že extrémní omezování kalorií není cestou ke zdraví ani k trvalému hubnutí. Sama je známá tím, že prosazuje rozumný a radostný přístup k jídlu – a mezi její nejoblíbenější drobné požitky patří káva se šlehačkou, kterou uvádí jako příklad toho, že vyvážený jídelníček má mít místo nejen pro pravidla, ale i pro potěšení.

Obezita je spojena s mnoha zdravotními riziky včetně cukrovky druhého typu, srdečních chorob, deprese, některých druhů rakoviny a dokonce i předčasné smrti. Snížení rizika těchto onemocnění přesto neznamená, že musíte být nutně hubení. Nejdůležitější je konzumovat výživnou stravu a udržovat aktivní životní styl.

Postava každého z nás se liší stejně tak, jako naše predispozice. Pokud se budeme srovnávat s okolím a připadat si díky tomu nedostateční, nikdy nebudeme zdraví a ani šťastní. Je důležité přemýšlet nad tím, co jíme a jíst budeme. Sžírat se ale tím, že jsme snědli jeden dortík nebo tabulku čokolády, nám nic dobrého nepřinese.

Posedlost příjmem kalorií a sledování každého kousku jídla, který vám projde rty, opravdu není cesta, na jejímž konci šťastně a udržitelně zhubnete. Ačkoli může být sledování kalorií užitečným nástrojem při redukci vaší hmotnosti, není to ten nejlepší způsob pro každého. V mnoha případech tento obsedantní způsob hubnutí vyvolá psychické problémy, které mohou vést až k poruchám příjmu potravy.

Z výzkumu zaměřeného na tracking kalorií naopak vyplývá, že přílišné sledování jídla a s ním spojených kalorií vedlo k vyššímu riziku roztříštěných stravovacích tendencí. Mít jídlo neustále v hlavě není přístup, který by vás udělal šťastnými. Pokud budete konzumovat přiměřené množství kvalitních surovin a vytvoříte si jídelníček pestřejší než nezměrná fantazie spisovatelky J. K. Rowlingové, dosáhnete nejen zdravé váhy, ale také spokojeného a zdravého života!

Místo neustálého sledování čísel dává větší smysl stavět jídelníček na kvalitních, přirozených surovinách, které tělo zasytí, dodají energii a chutnají samy o sobě. Když jíte pestře a s rozumem, není potřeba mít každé sousto pod drobnohledem.

Mnoho lidí má stále zažité přesvědčení, že poruchy příjmu potravy se týkají především žen. Ale opak je pravdou. Mužů, ať už dospělých, nebo dospívajících, se tyto problémy týkají také.

Podle studie z roku 2025 se poruchy příjmu potravy u mužů rozhodně nedají považovat za okrajový problém. Prevalence PPP se u dospívajících mužů pohybuje přibližně mezi 0,3–1,3 %, zatímco u dívek mezi 0,3–2,3 %. Ačkoliv jsou poruchy příjmu potravy statisticky častější u žen, tato data jasně ukazují, že se zdaleka netýkají pouze jednoho pohlaví a u mužů zůstávají často přehlížené či poddiagnostikované.

Nejčastěji se PPP vyskytují u dospívajících mužů, kteří patří k sexuálním nebo genderovým menšinám. Nejde přitom o samotnou orientaci či identitu, ale o vyšší míru společenského tlaku, stigmatizace a stresu, kterým tyto skupiny často čelí. Podle statistik jsou muži náchylnější na záchvatovité přejídání a bulimii, naopak ženy na anorexii a ortorexii? Podle genderové příslušnosti se volí také způsob léčby poruch příjmu potravy. Výzkumy dokazují, že muži se častěji za poruchy příjmu potravy stydí, a tak je u nich i menší pravděpodobnost, že včas vyhledají lékařskou péči. Což je jeden z klíčových faktorů jakékoli léčby. 

Jíst malé porce jídla pravidelně po celý den je metodou, kterou mnoho lidí používá k stimulovanému „nakopávání“ jejich metabolismu, a tím i hubnutí. Pokud jste však zdravý aktivní člověk, na frekvenci vašich jídel nezáleží. Vaše rychlost metabolismu je totiž primárně dána celkovým kalorickým příjmem. Ten ovšem vždy musí splňovat energetické potřeby jedince.

Tělo je složitý systém, jehož pochody jsou na sebe navázány v dokonalé harmonii. Pokud budeme konzumovat převážně vyváženou stravu, začne naše glukóza klesat zhruba 2 hodiny po jídle. Společně s glukózou začne klesat i množství naší energie. Nakonec se dostaví kručení v žaludku, čímž nám tělo signalizuje, že je čas se najíst. Tělo si vlastně samo umí říct, kdy má hlad, stačí ho jen poslouchat! Chcete se o hladu dozvědět víc?

Naopak lidem, kteří mají určité zdravotní problémy, jako je například cukrovka, onemocnění koronárních tepen nebo syndrom dráždivého tračníku, by menší porce s vyšší frekvencí měly být k dobru. Tak je tomu i u těhotných či kojících žen.

Právě proto dává mnohem větší smysl vnímat signály vlastního těla než slepě počítat porce a hodiny. Každý z nás má jiný denní režim, pohybovou zátěž i potřeby – a univerzální „správná velikost porce“ jednoduše neexistuje. Tento pohled potvrzuje i výživová poradkyně Kamila Černá, která se dlouhodobě věnuje zdravému, funkčnímu a udržitelnému přístupu ke stravování.

Podle ní je klíčem k úspěšnému hubnutí kvalita jídelníčku a správná kombinace živin. Sepsali jsme pro vás společně i principy zdravé svačinové krabičky s množstvím konkrétních příkladů pro děti, dospělé i tipy, jak si poradit bez lepku a ořechů.

Zdravý životní styl nestojí na extrémech, zákazech ani neustálé kontrole. Je o vyvážené stravě, přirozeném pohybu a dlouhodobě udržitelném přístupu, který respektuje tělo i hlavu.

Pokud chcete hubnout opravdu a bezpečně, vyplatí se vyhledat odborníka na výživu, který pomůže nastavit cestu na míru – bez univerzálních diet a zbytečného tlaku. Odborné vedení často ušetří spoustu slepých uliček.

A protože zdravý přístup neznamená vzdát se chuti, i mlsání má v jídelníčku své místo. Když je postavené na kvalitních surovinách, může být přirozenou součástí běžného dne i bez výčitek.

Zdravý přístup k jídlu není o dokonalosti, ale o kvalitě a rovnováze. Když stavíte jídelníček na poctivých surovinách, může být plný chuti, radosti i mlsání – bez pocitu viny.
Ve Světě plodů věříme, že právě kvalitní suroviny jsou tím, co dává zdravému životnímu stylu smysl a dlouhodobou udržitelnost.